Praha

3. prosince 2015 v 19:59 | Kety |  záblesky
Uchování vzpomínek, vlastnost, již na fotografiích miluji. Zdá se mi až neskutečné, kolik emocí dokáží obyčejné snímky v nás vyvolat. Jaké pocity probudí. A snad proto jsem si fotografování tolik oblíbila, byť zachytit krajinu mi příliš nejde. Ovšem to nostalgické procházení tuctem snímků, ať už vypadají jakkoliv, je ... hezké, místy možná i bolestné, to už záleží i na předmětu prohlížení. A mé vzpomínky na letošní dubnovou Prahu jsou milé. Umět vracet čas, přenesu se do této doby minulé, tak přívětivé, slibné a nádherné.

 


Komentáře

1 iamback-milk | Web | 4. prosince 2015 v 16:38 | Reagovat

Praha je sračka a fotografování ti nejde.

Ale jako -nohate :))

2 Kety | Web | 4. prosince 2015 v 18:22 | Reagovat

[1]: Díky za pobavení, drahá. Možná by sis ve svém věku měla hrát jinak, tohle není šťastný nápad.

3 Veronika | E-mail | Web | 18. října 2016 v 19:24 | Reagovat

Přesně tak. Když si prohlížím svoje starší fotky, tak se mi taky vracejí pocity z chvíle, kdy jsem je fotila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama