Přežvýkáno vlky

20. března 2017 v 21:25 | Kety |  papírnictvo
Poslední únorový den tohoto roku přinesl i můj typicky ufňukaný článek. Zcela výjimečně se otáčí kolem jiných záležitostí, než které mě dovedly k založení tohoto celého. (Pociťuji snad i vděk? Úsměvné, opravdu.) Mnou obávané situace jsou ovšem prosvětleny natolik, že zachytávám více ty pozitivní strany. Najednou cítím, že z prostého přežívání žiji. Dýchám. Nejsem tolik zaslepena vlastními pocity a myšlenkami. Samozřejmě se stále v hojné míře objevují (a rády), avšak nebývají tolik útočné a pomalu upadají. Připadám si, jako kdyby mi celý shon života vyhovoval. Jako by mé tělo i mysl čekala na takové případy, kdy mi v nejhorším dokáže, že je schopna všech odvážných kroků. Je zde tolik kuráže, optimismu a naděje. Promítá se to v těchto běžných dnech tak často, že místy přestávám vnímat tu tmou, kterou musím projít k úspěchu. Najednou se píše nová kapitola mého života a já chci, aby se psala dál.
Je natolik obtížné najít vhodná slova do těchto vět, řádků, aby se zdál děj jasný, ucelený a pochopitelný. Přesto je mé psaní plné hádanek. Mnoho skrytých významů mezi řádky, jež nikdy nespatříte. Nepochopíte. Ale tohle není pro vás. Jsou to kódy pro mé budoucí já, moje motivace, moje důvody a bytí, kdy při opakovaném čtení tohoto článku mi to bude vhánět úsměv do tváře, energii do žil a do dalšího života. A přesně o tom to je.

(K nekonečnému štěstí by mi stačilo už jen rozřešení pár situací, pár konců a začátků. Snad i tohle ostatní bude jednou v náš prospěch. Pak by bezdůvodným úsměvům nebránilo nic v cestě.)

- - -

Následující výtvor je podoba vlka. Nebo mám snad říci vlků? Pod perexem se nachází ještě jeden, byť již není tak barevný. Obecně, nazvala bych to obyčejným pokusem, na kterém se dalo zkazit více, než by se na první pohled zdálo. A tak se i stalo. Ač těžkou hlavu si z toho nedělám. Oddechové práce jsou důležité. (Rozumějte, jsou to takové nenáročné obyčejné kresbičky malbičky, jež vám nezaberou ani čtvritu dne.) A možná, že pod určitým úhlem nevypadají nejhůře.





Tvorba číslo dvě je značně starší. A těžko se mi věří, že k letošnímu roku oslaví již čtvrté narozeniny.

 


Komentáře

1 Reina-sun | Web | 20. března 2017 v 23:50 | Reagovat

Komentáře nejsou důležité. Důležité jsou tvé myšlenky, pocity, které dělají tebe Tebou. A proto píšeme, pro sebe :)

Jinak nemůžu moc posoudit, kde jsi co zkazila, mně se obrázek moc líbí. Působí na mě trochu tajemně, ale zároveň i konejšivě (to bude tou zelenou). Prostě pohlazení po duši.

2 jsem-pry-nacek-jen | 21. března 2017 v 5:13 | Reagovat

A co takhle pohlazení mezi nohama?

3 Joina | Web | 21. března 2017 v 5:27 | Reagovat

Ten první obrázek jsi pojala zvláštně, líbí se mi :)
Ten druhý je taky pěkný :)

4 Eliss | Web | 21. března 2017 v 7:22 | Reagovat

Tak ti přeji spoustu motivace do budoucna :-)

5 Hanyuu | Web | 21. března 2017 v 8:12 | Reagovat

Ten první obrázek je naprosto dechberoucí. Miluju podobné obrazy, tohle je přesně můj šálek kávy.
Můj dojem? Boží, boží, boží a ještě jednou boží. Fakt. :D

6 Kety | E-mail | Web | 21. března 2017 v 14:52 | Reagovat

Díky vám všem. ;o)

7 Nyuu Fukuya (Nicole) | Web | 7. dubna 2017 v 14:45 | Reagovat

Nádherné ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama